NOTWITHSTANDING a WITHOUT PREJUDICE jsou antonyma, nikoli synonyma

notwithstanding = nehledě na   X  without prejudice to = aniž by byl dotčen

Jak jsem ke svému údivu zjistila při nedávné četbě evropského nařízení č. 536/2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků [1], opak je pravdou. Problém totiž dostoupil až tam, kde by v žádném případě neměl být – do oficiálních českých překladů evropské legislativy.

Článek 19 českého znění výše uvedeného nařízení stanoví ve svém odstavci 2 pododstavci 1 následující: „Pokud je závěr členského státu zpravodaje takový, že významná změna je přijatelná nebo je přijatelná při splnění zvláštních podmínek, musí být tento závěr považován za závěr dotčeného členského státu.“ Druhý pododstavec téhož článku navazuje následujícím textem: „Aniž je dotčen první pododstavec, může dotčený členský stát nesouhlasit se závěrem členského státu zpravodaje pouze z těchto důvodů: [následuje výčet důvodů].“

I čtenáře zcela neznalého problematiky klinických hodnocení musí toto ustanovení zarazit. Vždyť pokud tedy není pododstavec 1 dotčen, uplatní se i v případech zmiňovaných v pododstavci 2, tj. závěr členského státu zpravodaje bude i v těchto případech považován za závěr dotčeného členského státu. Kdy se tedy uplatní onen nesouhlas členského státu a k jakým tajemným účelům slouží, když na závěr dotčeného členského státu stejně nemá vliv? Touto cestou se ubíraly i mé úvahy, dokud jsem na podobnou, stejně záhadnou, konstrukci nenarazila v nařízení znovu a poté ještě jednou. Proto jsem si vyhledala anglické znění nařízení, kde jsem se ke svému překvapení v čl. 19 odst. 2 dočetla následující: „Where the conclusion of the reporting Member State is that the substantial modification is acceptable or acceptable subject to compliance with specific conditions, that conclusion shall be deemed to be the conclusion of the Member State concerned. Notwithstanding the first subparagraph, a Member State concerned may disagree with that conclusion of the reporting Member State only on the following grounds: […].“

Překladatel v celém nařízení opakovaně chybně [2] překládal notwithstanding jako aniž je dotčen, i když pravý význam spojení je zcela opačný, tj. bez ohledu na. Chtěl-li by autor vyjádřit myšlenku, že nějaké ustanovení nemá být uvozovaným ustanovením dotčeno, vyjádřil by ji obratem formulací without prejudice to – jak také na jiných místech nařízení učinil a překladatel správně přeložil.[3] Při překladu tedy nedošlo k tomu, že by překladatel význam spojení notwithstanding a without prejudice to zaměnil, ale že je považoval za synonyma. Otázku, proč by měl legislativec v tomto případě zapotřebí vyjadřovat se synonymicky, si překladatel bohužel nepoložil.

Výše uvedená zkušenost mě přivedla na myšlenku podrobit namátkové kontrole z hlediska správnosti překladu notwithstanding a without prejudice některé další evropské předpisy, se kterými přicházím do styku. Výsledky nejsou příliš pozitivní.

Identický problém se vyskytuje v článku 13 odst. 2 evropské směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů [4], kde je „notwithstanding paragraph 1“ opět přeloženo jako „aniž by byl dotčen článek 1“. Dotčené ustanovení takto nedává příliš smysl, což je sice nešťastné, ale zároveň ve čtenáři okamžitě vzbudí podezření, že by měl pochybovat i o správnosti celého textu. Závažnější problém představuje např. článek 21 odst. 5 evropského nařízení 2016/679/EU o ochraně osobních údajů [5], kde notwithstanding odkazuje na směrnici 2002/58/ES. V českém překladu se samozřejmě dočteme, že předmětná směrnice není ustanovením nařízení dotčena. Jelikož zde ustanovení neobsahuje očividný logický rozpor, nemá čtenář bez bližší znalosti problematiky možnost zjistit, že opak je pravdou a směrnice 2002/58/ES se neuplatní.

Jak již bylo uvedeno výše, without prejudice to a notwithstanding nejsou synonyma, naopak, jejich význam je zcela opačný. Without prejudice to Article xyz odkazuje na silnější pravidlo obsažené v článku xyz, notwithstanding Article xyz naopak znamená, že pravidlo obsažené v článku xyz se v tomto případě neuplatní. Bohužel ani jazykovým profesionálům není výše uvedený rozdíl vždy znám. Při psaní textů v angličtině či čtení překladů je tedy vždy vhodné se ujistit, zda jsou tato dvě spojení používána správně, neboť záměna může mít poměrně závažné následky.