Jak už jsem psala v newsletteru, překladatel i tlumočník musí být zvídavý a informací chtivý, zároveň si musí vždy vše ověřovat. Musím říct, že z tohoto hlediska jsem šťastná, že žiju ve své době. Vůbec si nedokážu představit, že bych překládala nebo tlumočila před 60 lety. Vy, ano? Tak to zkusme: už při studiu jazyka by moje zvídavost narážela na bariéry, prostě bych se musela spolehnout na jedinou učebnici na trhu (i když na svou dobu vynikající) a na výklad o tom, co znamená „hamburger“:-)
Když bych se konečně dostala na nějakou úroveň Czechenglish (vzhledem k izolovanosti tehdejšího světa) a vrhla bych se na překládání, plakala bych nad každým termínem, který ve slovníku není, nebo ve slovníku je, ale ten je zrovna beznadějně vyprodaný.
To dnes, je jiná doba – google, mi amiga Wiki, pár diskusních platforem – šup a je hotovo! Termíny jako na dlani! Ale pozor! Rozhodně neplatí heslo „nač mít VŠ, když mám wifi!“, to se pak řítíte do pěkného průšvihu. Hledání na internetu je totiž věda a musíte na ni mít talent, nebo aspoň odbornou průpravu.
Ale humor stranou, jak tedy účinně a spolehlivě vyhledávat na internetu?
1. Pokud si nejste jisti významem původního termínu, zadejte do vyhledavače termín v originále (v případě víceslovného termínu v uvozovkách).
Z výsledků se přesvědčte, že termínu rozumíte a skutečně tento význam zapadá do kontextu vámi překládaného dokumentu. Někdy zjistíte, že celý termín zadaný v uvozovkách nelze dohledat, v takovém případě uvozovky vypusťte.
- 2. Ještě než budete hledat překlad na googlu, podívejte se na stránky vašeho zadavatele. (např. překládám-li něco z oblasti energetiky pro společnost ČEZ). Dost často tam najdete řadu pojmů, kterými ho ohromíte. Budou to téměř jistě termíny, které sám používá. Ale mějte se na pozoru, někdy tam mohou být i chyby, nebo používá termíny nekonzistentně (např. to je dáno tím, že každý rok pro něj překlady dělá někdo jiný). Když neuspějete tady, nebo na souvisejících stránkách (v našem případě např. stránky úřadu ERU):
- 3. Zadejte odhadovaný překlad pojmu. Závisí to samozřejmě na vašich znalostech cizího jazyka. Pokud jazyk umíte spíše pasivně, těžko budete odhadovat (př. ekonomická prognóza „economic prognosis“, „economic forecasts“, „economic predictions“). Někdy pomáhá zadat originál a vedle toho odhadovaný překlad (např. při překladu z angličtiny do češtiny to občas přináší rychlé výsledky, obzvláště v některých oborech: „sweet oil“ sladká). Je to docela sofistikovaný proces, jehož jednotlivé kroky vysvětlujeme pravidelně v našich kurzech.
- 4. Termín nebo slovní spojení můžete také hledat přes další jazyk. Výhodu má jistojistě ten, kdo umí více cizích jazyků. (španělské: Decidir, de oficio o a instancia de parte, que circunstancias excepcionales exigen que las vistas se celebren a puerta cerrada .není „u instance“, ale „at the request of“ tedy na žádost jedné ze stran). Druhý jazyk můžete použít i pro kontrolu, že jste skutečně našli ten nejlepší překlad.
- 5. Ověřte si, že jste našli správný termín. Z výsledků vyčtěte, že se termín používá v daném kontextu, že se objevuje na stránkách, které jsou jako zdroj důvěryhodné, že jsou to původní texty v daném jazyce. Dobré je také porovnat počet odkazů, ve kterých se celý termín objevuje. Cokoliv, co se objevuje jen v řádech tisíců, neberte, to je málo!
- 6. Hledejte na překladatelských fórech. Ale prosím se zdravým rozumem. Většinou jsou to názory lidí, kteří nemají daný obor vystudovaný a tak nějak si myslí, že toto či ono je správně. Ale jako odpíchnutí je to k nezaplacení.
Jak vidíte, ani překládání termínu nezvládne stroj nebo google automat. Někdy je to pro každého z nás dost adrenalin a překonávání sama sebe – najdu nebo nenajdu? Když najdu, cítím se jako vítěz! I tohle mě na překládání baví.
Chcete-li získat další tipy, jak zrychlit svou práci, přihlaste se na některý z našich překladatelských kurzů.
Máte nějakou kuriózní příhodu s hledáním na internetu? Podělte se s námi o ni.
Ivana Hrubá
